Ukrajina

Vánoce (7. ledna)

Během sovětské diktatury nebyly Vánoce oficiálně slaveny, ovšem Ukrajinci na ně nikdy nezapomněli a i přes hrozící ztrátu zaměstnání či různé problémy šli slavit narození Ježíše do kostela (tzv. cerkvy). Lidé si, jako u nás, zdobí své příbytky tzv. vertepy (betlémy). Štědrý den (6. ledna) se na Ukrajině nazývá Svjatyj Večir nebo také Svjata Večerja. Je to den přísného půstu, ovšem při štědrovečerní večeři by každý měl mít na stole 12 postních pokrmů. Podávají se různě připravované ryby s kysaným zelím a bramborami, postní boršč, ale hlavně nesmí chybět tzv. Kutja, což jsou vařené pšeničné kroupy s mákem, ořechy, rozinkami a medem. Ukrajinská pověra nám říká, „Kdo nejí kuťju na Svjatyj Večir, zchudne či zemře.“ Kutja má totiž symbolizovat hojnost a zdraví. 

Vánoční stromeček se nazývá jalynka, jalynka se zdobí na Nový rok a na Štědrý den pod ní nosí dárky Děda Mráz, ovšem ne tak cenné dary, jako náš Ježíšek. Cennější dárky nosí dětem sv. Mikuláš (Mykola). Ovšem tyto tradice se liší z regionu na region. Na Boží hod vánoční chodí od domu k domu koledníci tzv. chrystosuval´nyky, kteří lidem zvěstují Boží narození. Jsou to buď děti či senioři, kteří od lidí dostávají buď sladkou odměnu, dospělí stakan horilky (vodka) či peněžní odměnu.